Vládny dekrét kriminalizuje štrajky a ďalšie protesty, ktoré môžu narušiť chod ekonomiky. Masové demonštrácie a následné štrajky pritom prispeli k odstúpeniu Mubaraka. Nad vzťahom politických a ekonomických akcií sa zamýšľajú napríklad články Egypt a Tunisko - Pracujúci ľudia ako potrava pre delá? či První poznámky k povstáním v arabských zemích.


Porevoluční“ Egypt: stávky se zakazují. Pod trestem vězení či vysokou pokutou 
Nově vyhlášený dekret se silou zákona kriminalizuje stávky, protesty, demonstrace, které naruší provoz soukromých či státních podniků nebo naruší ekonomiku jiným způsobem. Stát si jeho dodržování vynucuje vysokými tresty.

Každý organizátor či účastník zmíněných akcí skončí ve vězení nebo dostane pokutu ve výši 500 tisíc LE (60 tisíc eur), píše server almasryalyoum.com.

Zákon bude platit, dokud bude v účinnosti výjimečné právo přijaté v roce 1981 po vraždě prezidenta Anwara Sadata.

Egypt je podle serveru almasryalyoum.com dějištěm stávek a politických protestů od svržení prezidenta Mubaraka. Mezi protestujícími jsou univerzitní studenti, političtí aktivisté, železničáři, lékaři, právníci, žurnalisté, důchodci i policejní síly.

Podle serveru ahram.org se odsouzení týkají každého, kdo bude zmíněné akce svolávat či iniciovat: podle tohoto zdroje může za to skončit na rok ve vězení nebo dostat pokutu do výše skoro 440 tisíc eur.

Nový zákon ještě čeká na schválení Nejvyšší radou Armádních sil.

Mnozí pracující jsou právní normou šokováni. „Skutečně jsme doufali, že nová vláda nás podpoří a bude brát ohled na naše požadavky. Očekávali jsme, že řekne: všechny vaše zákonné požadavky máme sepsány, jsou na agendě a bude jich během měsíce či dvou dosaženo,“ říká Ali Fotouh, řidič městské dopravy.

„Nechápu, co myslí protestem, který naruší dopravu a podnikání. To není fér. Proč naše požadavky nevyřešíte, abychom nemuseli stávkovat? Připomíná mi to staré časy za Mubaraka, výhrůžky a útlak, který jeho režim používal. To by už ale po 25. lednu nemělo platit.“

Hodně lidí s Fotouhem souhlasí v tom, že onen dekret vyvolá ještě víc protestů a roznítí ještě větší nedůvěru k nové vládě a armádě.

V prohlášení, které vydala investiční banka Beltone Financial, se uvádí: „Je pravděpodobné, že se tento zákon setká s protesty a nepokoji. Egyptská veřejnost nalezla až teď politický hlas a bude tento krok, se vší pravděpodobností, považovat za pokus umlčet jej. Souhlasíme s tím, že je potřeba znovu obnovit práci a vrátit se k normálnímu provozu, aby egyptská ekonomika nastoupila proces obnovy, zároveň ale máme za to, že by vládní rozhodnutí kriminalizovat protesty a stávky mohlo vyprovokovat další nepokoje a protesty.“

Navrhovaný zákon skutečně vyvolal mnoho zloby, jak lze sledovat na Facebooku a Twitteru. Aktivisté již svolali protesty na pátek 25. března, které se mají uskutečnit na tahrírském náměstí a na hlavních ulicích a náměstích egyptských měst.

„Ukažme jim, o čem revoluce je. Pojďme do ulic a protestujme proti represi,“ říká Egypťan s nickem Hend.

Reham na Facebooku říká: „To je přesně to, čeho jsem se bál, že se stane, pokud bude hlasování ve prospěch návrhů armády. Dosáhli rozdělení, dosáhli většiny a cítí se jistí v kramflecích. Potřebujeme miliony na ulicích. Vzali nám revoluci!“

Hala se jen ptá: „Co tím myslíte, že protesty jsou teď zakázané zákonem? To jsme dělali revoluci, aby kriminalizovala protesty?“

Wael na Twitteru říká: „Tenhle zákon by měl sloužit jako připomenutí všem stoupencům Essama Sharafa, že je jen kopií Shafiqa a Nazifa, ex-premiérů: všichni jsou to zkorumpovaní členové Národní demokratické strany.“

Podle některých aktivistů zákon ničeho nedosáhne.

„Je to je další diktátorský zákon, ani výjimečné právo stávky během třiceti let Mubarakova režimu nezastavilo,“ říká Mustafa Basiounu, člen Revolučních socialistů. Nemyslí si, že by měl zákon na hnutí pracujících jakýkoli dopad.

„Ukazuje pouze, že nový kabinet zahájil kontrarevoluci. Jsem jen překvapený, že svou nenávist k revoluci dali najevo tak rychle.“

Další problém je, že zákon mluví tak nejasně, že není zřejmé, co myslí tím, narušit ekonomiku.

Basiouni má vysvětlení: „Diktátorské zákony bývají vágní a gumové, aby je šlo použít kdykoli, kdy diktátoři chtějí, a na cokoli. Je ho možné použít proti rabujícím i proti slušným dělníkům.“

Svou věcí si je však jistý. „Egyptské hnutí práce je páteří egyptské revoluce. Ti, kteří se proti němu snaží jít, jdou proti revoluci."

jas (25.03.2011)

Zdroj: e-zurnal.cz